Derivace funkce

2010013704

Část: 
C
Máme tělesa \(A\), \(B\), \(C\) a \(D\), která se dají současně do pohybu. Víme, jak se mění dráha, či rychlost těchto těles v závislosti na čase: \[\begin{aligned} A: \, s=\frac12t^2+10t+1,\qquad&C:\, v=9t+15,\\ B:\, s=\frac13t^3+t^2+4,\qquad\ \ &D:\, v=\frac52t^2+3.\end{aligned}\] Dráha \(s\) je měřena v metrech, čas \(t\) v sekundách a rychlost \(v\) v metrech za sekundu. Určete, které těleso se v čase \(t=1\,\mathrm{s}\) pohybuje s největším zrychlením. \[\] Nápověda: Rychlost \(v(t)\) můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}\). Zrychlení \(a(t)\) lze určit jako derivaci funkce \(v(t)\), tj. \(a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}\). Protože rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), můžeme zrychlení určit pomocí druhé derivace \(s(t)\), tj. \(\,a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}=\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}t}\cdot\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}=\frac{\mathrm{d}^2s}{\mathrm{d}t^2}\).
\(C\)
\(B\)
\(A\)
\(D\)

2010013703

Část: 
C
Máme tělesa \(A\), \(B\), \(C\) a \(D\), která se dají současně do pohybu. Víme, jak se mění dráha, či rychlost těchto těles v závislosti na čase: \[\begin{aligned} A: \, s=2t^2+12t+1,\qquad&C:\, v=10t+4,\\ B:\, s=\frac13t^3+\frac{t^2}{2}+2,\qquad&D:\, v=\frac12t^2+1.\end{aligned}\] Dráha \(s\) je měřena v metrech, čas \(t\) v sekundách a rychlost \(v\) v metrech za sekundu. Určete, které těleso se v čase \(t=1\,\mathrm{s}\) pohybuje s největším zrychlením. \[\] Nápověda: Rychlost \(v(t)\) můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}\). Zrychlení \(a(t)\) lze určit jako derivaci funkce \(v(t)\), tj. \(a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}\). Protože rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), můžeme zrychlení určit pomocí druhé derivace \(s(t)\), tj. \(\,a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}=\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}t} \left(\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}\right)=\frac{\mathrm{d}^2s}{\mathrm{d}t^2}\).
\(C\)
\(B\)
\(A\)
\(D\)

2010013702

Část: 
C
Pohyb dvou těles je popsán rovnicemi \[s_1=\frac32t^2+3t+2\mbox{,}\quad s_2=\frac13t^3+\frac{t^2}{2}+1,\] kde dráha \(s\) je uváděna v metrech a čas \(t\) v sekundách. Určete, v jakém čase se obě tělesa budou pohybovat stejnou rychlostí.\[\] Nápověda: Okamžitou rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d} s}{\mathrm{d} t}\).
\(t=3\,\mathrm{s}\)
\(t=1\,\mathrm{s}\)
\(t=\sqrt7\,\mathrm{s}\)
Rychlosti těchto těles budou vždy rozdílné.

2010013701

Část: 
C
Pohyb dvou těles je popsán rovnicemi \[s_1=\frac12t^2+6t+1\mbox{,}\quad s_2=\frac13t^3+t^2+4,\] kde dráha \(s\) je uváděna v metrech a čas \(t\) v sekundách. Určete, v jakém čase se obě tělesa budou pohybovat stejnou rychlostí.\[\] Nápověda: Okamžitou rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d} s}{\mathrm{d} t}\).
\(t=2\,\mathrm{s}\)
\(t=\sqrt2\,\mathrm{s}\)
\(t=3\,\mathrm{s}\)
Rychlosti těchto těles budou vždy rozdílné.

2000010806

Část: 
C
Cívkou, jejíž indukčnost je \(0{,}06\,\mathrm{H}\) protéká střídavý proud \[ i=0{,}2\sin(100\pi t),\] kde čas \(t\) je v sekundách a proud \(i\) je měřen v ampérech. Určete velikost indukovaného napětí v čase \(t=2\) s. (Nápověda: Okamžité napětí \(u\), které se indukuje v cívce o indukčnosti \(L\) průchodem střídavého proudu \(i\) můžeme určit pomocí derivace funkce \(i(t)\), tj. \(u(t)=-L\frac{\mathrm{d}i}{\mathrm{d}t}\). Pro velikost napětí není záporné znaménko podstatné.)
\( 1{,}2\pi \,\mathrm{V}\)
\( 20\pi \,\mathrm{V}\)
\( 0 \,\mathrm{V}\)
\( 12 \,\mathrm{V}\)

2000010805

Část: 
C
Daný setrvačník se roztáčí tak, že úhel jeho otočení závisí na čase podle rovnice \[ \varphi = 4t^2, \] kde úhel otočení \(\varphi\) udáváme v radiánech a čas \(t\) v sekundách. Za jak dlouho se bude pohybovat úhlovou rychlostí \(36\,\frac{\mathrm{rad}}{s}\)? (Nápověda: Úhlovou rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(\varphi(t)\), tj. \(\omega(t)=\frac{\mathrm{d}\varphi}{\mathrm{d}t}\).)
\( 4{,}5 \,\mathrm{s}\)
\( 3\,\mathrm{s}\)
\( 288 \,\mathrm{s}\)
\( 9 \,\mathrm{s}\)

2000010804

Část: 
C
Aby dané těleso mohlo rovnoměrně zrychlovat, musí motor konat práci, která závisí na době pohybu vztahem \[ W=3t^2, \] kde práce \(W\) je udávána v joulech a čas \(t\) v sekundách. Určete okamžitý výkon motoru v čase \(t=4\,\mathrm{s}\). (Nápověda: Okamžitý výkon \(P\) můžeme určit pomocí derivace funkce \(W(t)\) tj. \(P(t)=\frac{\mathrm{d}W}{\mathrm{d}t}\).)
\( 24 \,\mathrm{W}\)
\( 48 \,\mathrm{W}\)
\( 8 \,\mathrm{W}\)
\( 12 \,\mathrm{W}\)

2000010803

Část: 
C
Na obrázku je graf závislosti dráhy na čase pohybujícího se tělesa (černá barva). V čase \(t=10\) sekund je sestrojena tečna ke grafu (červená barva). Pomocí obrázku určete rychlost tělesa v čase \(t=10\ \mathrm{s}\). (Nápověda: Okamžitou rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce dráhy, tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}\).)
\( 2 \,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}}\)
\( 0{,}5 \,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}}\)
\( 1 \,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}}\)
\( 30\,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}}\)

2000010802

Část: 
C
Pohyb tělesa, které se pohybuje nerovnoměrným pohybem je popsán rovnicí \[ s=t^3-t^2+\frac12 t, \] kde čas \(t\) je měřen v sekundách a dráha \(s\) je měřena v metrech. Určete velikost okamžitého zrychlení tohoto tělesa na konci druhé sekundy jeho pohybu. (Nápověda: Okamžité zrychlení \(a\) můžeme určit pomocí derivace funkce rychlosti \(v(t)\). Protože rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), můžeme zrychlení určit pomocí její druhé derivace: \(a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}=\frac{\mathrm{d}^2s}{\mathrm{d}t^2}\).)
\( 10 \,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}^2}\)
\( 10{,}5 \,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}^2}\)
\( 8{,}5 \,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}^2}\)
\( 5\,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}^2}\)

2000010801

Část: 
C
Pohyb tělesa, které se pohybuje nerovnoměrným pohybem je popsán rovnicí \[ s=12t-\frac12 t^2, \] kde čas \(t\) je měřen v sekundách a dráha \(s\) je měřena v metrech. Určete velikost okamžité rychlosti, kterou se bude těleso pohybovat na konci osmé sekundy. (Nápověda: Okamžitou rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce dráhy, tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}\).)
\( 4 \,\mathrm{m}/\mathrm{s}\)
\( 64\, \mathrm{m}/\mathrm{s}\)
\( 8\,\mathrm{m}/\mathrm{s}\)
V tom čase už bude těleso stát (\( v=0\, \mathrm{m}/\mathrm{s}\)).