C

2000018402

Část: 
C
Které dvě z níže uvedených matic A, B, C mají stejný determinant? \[ A=\left( \array{ 1 & 3& 5\cr 5 & 3& 2\cr 1 & 5 & 3\cr } \right),~ B=\left( \array{ 1 & 2& 5\cr 5 & 3& 3\cr 1 & 5 & 3\cr } \right),~ C=\left( \array{ 1 & 5& 1\cr 3 & 3& 5\cr 5 & 2 & 3\cr } \right) \]
\(A\) a \(C\)
\(A\) a \(B\)
\(B\) a \(C\)
žádné dvě

2110013505

Část: 
C
Na obrázcích jsou zobrazené bodové grafy (korelační pole) představující závislost dvou znaků. Vyberte z těchto grafů ten, na kterém je zobrazena závislost dvou znaků s nejmenší absolutní hodnotou korelačního koeficientu.

2010013708

Část: 
C
Těleso vystřelíme svisle vzhůru počáteční rychlostí \(v_0=80\,\mathrm{m}/\mathrm{s}\). Určete dobu, za kterou těleso vystoupá do maximální výšky a příslušnou maximální dosaženou výšku. \[\] Nápověda: Vrh svislý vzhůru je pohyb složený z pohybu rovnoměrně přímočarého (svisle vzhůru rychlostí \(v_0\)) a volného pádu. Okamžitá výška tělesa (\(h\)) závisí na čase (\(t\)) vztahem \(h=v_0t-\frac12gt^2\), kde \(v_0\) je velikost počáteční rychlosti a \(g\) tíhové zrychlení. V této úloze počítejte se zaokrouhlenou hodnotou \(g=10\,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}^2}\). Čas \(t\) měříme v sekundách, výšku \(h\) měříme v metrech.
\(8\,\mathrm{s}\), \(320\,\mathrm{m}\)
\(8\,\mathrm{s}\), \(600\,\mathrm{m}\)
\(16\,\mathrm{s}\), \(1190\,\mathrm{m}\)
\(4\,\mathrm{s}\), \(230\,\mathrm{m}\)

2010013707

Část: 
C
Těleso vystřelíme svisle vzhůru počáteční rychlostí \(v_0=60\,\mathrm{m}/\mathrm{s}\). Určete dobu, za kterou těleso vystoupá do maximální výšky a příslušnou maximální dosaženou výšku. \[\] Nápověda: Vrh svislý vzhůru je pohyb složený z pohybu rovnoměrně přímočarého (svisle vzhůru rychlostí \(v_0\)) a volného pádu. Okamžitá výška tělesa (\(h\)) závisí na čase (\(t\)) vztahem \(h=v_0t-\frac12gt^2\), kde \(v_0\) je velikost počáteční rychlosti a \(g\) tíhové zrychlení. V této úloze počítejte se zaokrouhlenou hodnotou \(g=10\,\frac{\mathrm{m}}{\mathrm{s}^2}\). Čas \(t\) měříme v sekundách, výšku \(h\) měříme v metrech.
\(6\,\mathrm{s}\), \(180\,\mathrm{m}\)
\(6\,\mathrm{s}\), \(330\,\mathrm{m}\)
\(12\,\mathrm{s}\), \(660\,\mathrm{m}\)
\(3\,\mathrm{s}\), \(135\,\mathrm{m}\)

2010013706

Část: 
C
Elektrický zdroj je charakterizován elektromotorickým napětím \(U_e=40\,\mathrm{V}\) a vnitřním odporem \(R_i=2\,\Omega\). Určete, při jaké hodnotě elektrického proudu bude ve spotřebiči maximální výkon a příslušnou hodnotu maximálního výkonu. \[\] Nápověda: Výkon spotřebiče (\(P\), jednotka Watt (\(\mathrm{W}\))), závisí na velikosti protékajícího proudu (\(I\), jednotka Ampér (\(\mathrm{A}\))) vztahem \(P=U_eI-R_iI^2\). Vlastnosti zdroje mají úlohu parametrů: \(U_e\) je elektromotorické napětí a \(R_i\) vnitřní odpor zdroje.
\(10\,\mathrm{A},\ 200\,\mathrm{W}\)
\(10\,\mathrm{A},\ 380\,\mathrm{W}\)
\(20\,\mathrm{A},\ 760\,\mathrm{W}\)
\(4\,\mathrm{A},\ 128\,\mathrm{W}\)

2010013705

Část: 
C
Elektrický zdroj je charakterizován elektromotorickým napětím \(U_e=60\,\mathrm{V}\) a vnitřním odporem \(R_i=2\,\Omega\). Určete, při jaké hodnotě elektrického proudu bude ve spotřebiči maximální výkon a příslušnou hodnotu maximálního výkonu. \[\] Nápověda: Výkon spotřebiče (\(P\), jednotka Watt (\(\mathrm{W}\))), závisí na velikosti protékajícího proudu (\(I\), jednotka Ampér (\(\mathrm{A}\))) vztahem \(P=U_eI-R_iI^2\). Vlastnosti zdroje mají úlohu parametrů: \(U_e\) je elektromotorické napětí a \(R_i\) vnitřní odpor zdroje.
\(15\,\mathrm{A},\ 450\,\mathrm{W}\)
\(15\,\mathrm{A},\ 870\,\mathrm{W}\)
\(30\,\mathrm{A},\ 1740\,\mathrm{W}\)
\(10\,\mathrm{A},\ 400\,\mathrm{W}\)

2010013704

Část: 
C
Máme tělesa \(A\), \(B\), \(C\) a \(D\), která se dají současně do pohybu. Víme, jak se mění dráha, či rychlost těchto těles v závislosti na čase: \[\begin{aligned} A: \, s=\frac12t^2+10t+1,\qquad&C:\, v=9t+15,\\ B:\, s=\frac13t^3+t^2+4,\qquad\ \ &D:\, v=\frac52t^2+3.\end{aligned}\] Dráha \(s\) je měřena v metrech, čas \(t\) v sekundách a rychlost \(v\) v metrech za sekundu. Určete, které těleso se v čase \(t=1\,\mathrm{s}\) pohybuje s největším zrychlením. \[\] Nápověda: Rychlost \(v(t)\) můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}\). Zrychlení \(a(t)\) lze určit jako derivaci funkce \(v(t)\), tj. \(a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}\). Protože rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), můžeme zrychlení určit pomocí druhé derivace \(s(t)\), tj. \(\,a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}=\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}t}\cdot\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}=\frac{\mathrm{d}^2s}{\mathrm{d}t^2}\).
\(C\)
\(B\)
\(A\)
\(D\)

2010013703

Část: 
C
Máme tělesa \(A\), \(B\), \(C\) a \(D\), která se dají současně do pohybu. Víme, jak se mění dráha, či rychlost těchto těles v závislosti na čase: \[\begin{aligned} A: \, s=2t^2+12t+1,\qquad&C:\, v=10t+4,\\ B:\, s=\frac13t^3+\frac{t^2}{2}+2,\qquad&D:\, v=\frac12t^2+1.\end{aligned}\] Dráha \(s\) je měřena v metrech, čas \(t\) v sekundách a rychlost \(v\) v metrech za sekundu. Určete, které těleso se v čase \(t=1\,\mathrm{s}\) pohybuje s největším zrychlením. \[\] Nápověda: Rychlost \(v(t)\) můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}\). Zrychlení \(a(t)\) lze určit jako derivaci funkce \(v(t)\), tj. \(a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}\). Protože rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), můžeme zrychlení určit pomocí druhé derivace \(s(t)\), tj. \(\,a(t)=\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}t}=\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}t} \left(\frac{\mathrm{d}s}{\mathrm{d}t}\right)=\frac{\mathrm{d}^2s}{\mathrm{d}t^2}\).
\(C\)
\(B\)
\(A\)
\(D\)

2010013702

Část: 
C
Pohyb dvou těles je popsán rovnicemi \[s_1=\frac32t^2+3t+2\mbox{,}\quad s_2=\frac13t^3+\frac{t^2}{2}+1,\] kde dráha \(s\) je uváděna v metrech a čas \(t\) v sekundách. Určete, v jakém čase se obě tělesa budou pohybovat stejnou rychlostí.\[\] Nápověda: Okamžitou rychlost můžeme určit pomocí derivace funkce \(s(t)\), tj. \(v(t)=\frac{\mathrm{d} s}{\mathrm{d} t}\).
\(t=3\,\mathrm{s}\)
\(t=1\,\mathrm{s}\)
\(t=\sqrt7\,\mathrm{s}\)
Rychlosti těchto těles budou vždy rozdílné.