Je dána elipsa \(5x^{2} + 9y^{2} = 45\) a její
tečna \(2x + 3y = 9\). Určete všechny
hodnoty parametru \(k\in \mathbb{R}\)
tak, aby přímka \(y = kx + 3\)
byla sečnou zadané elipsy.
Těleso vržené šikmo vzhůru pod úhlem
\(\alpha = 30^{\circ }\) počáteční
rychlostí o velikosti \(v_{0} = 20\, \mathrm{m}/\mathrm{s}\)
opisuje při svém pohybu část paraboly. Určete rovnici řídící
přímky této paraboly. (Okamžitá poloha šikmo vzhůru vrženého
tělesa je v homogenním gravitačním poli Země popsána rovnicemi:
\(x = v_{0}t\cdot \cos \alpha \),
\(y = v_{0}t\cdot \sin \alpha -\frac{1}
{2}gt^{2}\). Tíhové zrychlení
zaokrouhlete na hodnotu \(g = 10\, \mathrm{m}/\mathrm{s}^{2}\)).
Země se pohybuje kolem Slunce po eliptické trajektorii, přičemž Slunce
je v ohnisku této elipsy. Jaká je velikost vedlejší poloosy, jestliže
víme, že maximální vzdálenost Země od Slunce (tzv. afélium) je
\(152{,}1\cdot 10^{6}\, \mathrm{km}\)
a minimální vzdálenost Země od Slunce (tzv. perihélium) je
\(147{,}1\cdot 10^{6}\, \mathrm{km}\).
(Výsledek zaokrouhlete na desetitisíce km.)
Tzv. „izotermický děj” s ideálním plynem můžeme popsat rovnicí
\(pV = \mathrm{konst.}\), kde
\(p\) je tlak ideálního
plynu, \(V \) je
jeho objem. Graf funkční závislosti tlaku ideálního plynu stálé hmotnosti
na jeho objemu při konstantní teplotě se nazývá izoterma. Izoterma je část
hyperboly. Je-li to na základě výše uvedených informací možné, napište
rovnice asymptot této hyperboly. V opačném případě označte, že
asymptoty nelze určit.
\(p = 0,\ V = 0\)
\(p = V,\ p = -V \)
\(p = 0,\ p = V \)
Rovnice asymptot jsou závislé na číselném
určení „konstanty”, takže asymptoty není možné
určit rovnicemi.
Z nabídnutých možností vyberte tu dvojici fyzikálních veličin, jejichž
graficky vyjádřená závislost tvoří část hyperboly. (Zbývající veličiny
ve vztazích považujeme za konstantní).
Tlak (\(p\)) a plocha
(\(S\)), na kterou působí
tlaková síla, je-li \(F = p\cdot S\).
Hmotnost (\(m\)) a
kinetická energie (\(E_{k}\))
tělesa, je-li \(E_{k} = \frac{1}
{2}\cdot m\cdot v^{2}\).
Rychlost (\(v\)) a
kinetická energie (\(E_{k}\))
tělesa, je-li \(E_{k} = \frac{1}
{2}\cdot m\cdot v^{2}\).
Hmotnost (\(m\)) a
polohová energie (\(E_{p}\)),
je-li \(E_{p} = mgh\).
Z nabídnutých možností vyberte tu dvojici fyzikálních veličin, jejichž
graficky vyjádřená závislost tvoří část paraboly. (Zbývající veličiny
ve vztahu považujeme za konstantní).
Práce elektrických sil (\(W\)) a
velikost elektrického proudu (\(I\)),
je-li \(W = R\cdot I^{2}\cdot t\).
Hmotnost (\(m\))
a zrychlení (\(a\))
tělesa, je-li \(F = m\cdot a\).
Výška nad podložkou (\(h\))
a polohová energie (\(E_{p}\)),
je-li \(E_{p} = mgh\).
Práce elektrických sil (\(W\))
a doba (\(t\)), po kterou
protéká proud, je-li \(W = R\cdot I^{2}\cdot t\).
Pro pohyb těles (družic) v blízkém okolí Země je důležitá tzv. kruhová
rychlost. Tělesa s touto rychlostí se pohybují po kruhové trajektorii,
přičemž Země je ve středu této trajektorie. V blízkosti povrchu
Země se této rychlosti říká „1. kosmická rychlost” a její hodnota je
\(7{,}9\, \mathrm{km}/\mathrm{s}\). Hodnotu kruhové rychlosti
ve výšce \(h\) nad zemským
povrchem určuje vztah: \(v = \sqrt{ \frac{\kappa \cdot M_{Z } }
{R_{Z}+h}}\),
kde \(M_{Z}\) je hmotnost
Země, \(R_{Z}\) je
poloměr Země a \(\kappa \)
je gravitační konstanta. Vyberte správnou rovnici kruhové
trajektorie družice, která se v okamžiku startu nachází ve výšce
\(h\) nad zemským povrchem
v soustavě, kde osa \(y\)
spojuje střed Země s místem startu družice a počátek soustavy je na
povrchu Země.
Pravidelný šestiboký hranol o objemu
\(648\sqrt{3}\, \mathrm{cm}^{3}\) má
výšku dvakrát větší než délka podstavné hrany. Nejdelší tělesová
úhlopříčka má délku: