Michal Božík: Ignorování počítačových her je na škodu dětem i škole
I když jsou počítačové hry součástí naší kultury už dlouhou dobu, vzdělávací systém v Česku a na Slovensku je obvykle nereflektuje a spíše se jich obává. Vůči hrám a hráčům převládají spíše negativní emoce. Není to ale chyba?
Co je vlastně hra? Hra je soubor problémů, které musí hráč vyřešit. Její náročnost se postupně zvyšuje, aby se bavil a nebyl frustrovaný tím, že problém neumí vyřešit. Problém má více možností řešení a mnohdy simuluje reálné situace, se kterými se bude dítě v životě setkávat.
Jinými slovy je hra jednou z nejstarších forem učení. I zvířata se učí lovit tak, že lov simulují. Stejně tak vojáci simulují bojové situace, aby v nich později obstáli. Počítačové hry umožňují dětem získat nové zkušenosti a vyvolávají zvědavost. Jsou pro ně intelektuální výzvou.
Vhodně zvolené hry je mohou motivovat k tomu, aby se začaly zajímat o dané téma. Například ve hře Banished, kde hráč spravuje kolonii vyhnanců, kteří se snaží přežít v divočině, se jim dítě snaží zajistit jídlo, střechu nad hlavou či dřevo na zimu. Vidí tak, že je nutné vyvíjet aktivitu na věci, které bere ve svém životě automaticky a nepřemýšlí nad nimi.
Počítačové hry mají potenciál pomoci ve školních disciplínách, jako je dějepis, geografie či biologie. Nemluvě o cizích jazycích. Turecké vědkyně Yildiz Turgut a Pelin Irgin v roce 2009 publikovaly zjištění, že digitální hry jsou nejpopulárnějším způsobem rozšiřování slovní zásoby.
Přečtěte si tento zajímavý rozhovor na webu: https://eduzin.cz/wp/2022/11/06/michal-bozik-ignorovani-pocitacovych-her-je-na-skodu-detem-i-skole/