Student měřil koeficient smykového tření (bezrozměrné
číslo). Aritmetický průměr jeho měření byl \(0{,}6\) a relativní chyba
měření (variační koeficient) byla \(10\:\%\). Jaký připouštíme nejvyšší
koeficient tření, jestliže maximální chyba měření (tzv. krajní chyba)
je ve výši trojnásobku směrodatné odchylky měření?
Jak vysoký je strom, jestliže vrhá stín dlouhý
\(35\, \mathrm{m}\)? Ve stejnou dobu
vrhá \(180\, \mathrm{cm}\) vysoká postava
stín o délce \(200\, \mathrm{cm}\).
Na obrázku je pravidelný čtyřboký jehlan se čtvercovou podstavou o hraně
\(a = 4\; \mathrm{cm}\) s tělesovou
výškou \(v = 6\; \mathrm{cm}\).
Pro velikost vyznačené odchylky platí:
Dva studenti měřili délku stejného tělesa. Při zpracování naměřených
hodnot zjistili, že mají naprosto stejné aritmetické průměry. Vyberte
pravdivé tvrzení o přesnosti měření obou studentů. (Poznámka: Za míru přesnosti měření považujte jeho relativní chybu
vyjádřenou variačním koeficientem.)
Z daných informací nemůžeme jednoznačně rozhodnout, jestli studenti
měřili se stejnou přesností.
Jeden ze studentů musel určitě měřit s vyšší přesností.
Dva studenti měřili délku stejného tělesa. Při zpracování naměřených
hodnot zjistili, že mají naprosto stejné směrodatné odchylky. Vyberte
pravdivé tvrzení o přesnosti měření obou studentů. (Poznámka: Za míru přesnosti měření považujte jeho relativní chybu
vyjádřenou variačním koeficientem.)
Z daných informací nemůžeme jednoznačně rozhodnout, jestli studenti
měřili se stejnou přesností.
Jeden ze studentů musel určitě měřit s vyšší přesností.