Khan a škola budoucnosti

Czeski

Zakladatel Khan Academy na konferenci FutureEdu představil, jak využít výuková videa, která platforma nabízí ve třídě, kam se vzdělávání posune za deset let a jaká bude role školy. Mluvil o vztahu technologie a pedagogiky a svém projektu Schoolhouse, systému on-line tutorů, který má být dalším krokem k vytyčenému cíli: poskytnout možnost se vzdělávat zdarma, všude a všem.

Khanova škola samotná vznikla na základě tutoringu. Ještě když Salman „Sal“ Khan pracoval ve světě financí, začal doučovat svou sestřenici Nadiu matematiku. O pomoc jej postupně žádali další příbuzní, rozhodl se proto vyvinout aplikaci, která by jim pomohla. Výuková videa, která na ni nahrával, dnes využívá třicet milionů lidí v padesáti jazykových verzích, a to i v oblastech, kde děti běžně ke vzdělání nemají přístup.


Salovým cílem je shromáždit výukové materiály ze všech oblastí a všech stupňů vzdělání, od mateřské až po vysokoškolské, a poskytnout je komukoliv na světě, aby se mohl vzdělávat. Zdarma a kdekoliv. Dle vlastních slov má dnes již pokrytu většinu matematiky a přírodních věd. Velkou výzvu ale vidí například v dějepisu, zvlášť v mezinárodním kontextu. Do budoucna obecně chce do Khanovy školy přinést více interaktivity, gamifikace a propojení s formálním vzděláváním.
 

Khanova videa ve školní výuce

Například prostřednictvím konceptu Khan Academy Mastery, který znamená, že vysoké školy za prokázání znalostí z videí dávají kredity. „Chceme vytvářet reálné příležitosti. Pokud jsou studenti schopni prokázat, že se v Khan Academy něco naučili, že zvládli nějakou dovednost, tak je to následně uznáno na univerzitě,“ okomentoval myšlenku Khan. Spolupracuje například se svou alma mater Massachusettským technologickým institutem (MIT).


Khanova škola také rozvíjí spolupráci s učiteli. V tomto kontextu zmínil Khan koncept „převrácené třídy“, který nabyl na popularitě v období distanční výuky. Ten staví zodpovědnost za učení a probranou látku na stranu žáka. Vyučovací hodinu pojímá jako prostor pro prohloubení a integrace znalostí, které žák získá prací doma – například sledováním videí Khanovy školy. „Něco podobného používal už Sokrates,“ poznamenává k metodě Salman Khan.


Klíčovým slovem je pro něj personalizace. Reflektuje problém třídy s třiceti žáky, kde se vždy pár z nich nudí a jiných pár zaostává. „Učitel hledá ‚zlatou střední cestu‘, způsob, jak kvalitně učit třicet rozdílných žáků.“ Možnost vyrovnávání znalostí spatřuje v doučování, proto založil také organizaci Schoolhouse, kde tutoři z řad dobrovolníků přes ZOOM doučují děti.

Vztah školy a technologií

V debatní části se Khan zamyslel nad tím, jak se od založení Khanovy školy vzdělávání změnilo. Téměř všechny body logicky směřovaly k technologiím. Zlepšila se infrastruktura, školy v bohatších zemích převážně disponují stabilní sítí wi-fi a dostatkem počítačů. Také přístup pedagogů se změnil, technologie vnímají a někteří také využívají ve výuce.


Poznamenává však, že některé věci zůstanou stejné. „Jsou dovednosti, kterých jsme si cenili dříve a budeme si jich cenit i nadále – komunikační schopnosti, analytické a logické myšlení…“ vyjmenovává Khan a říká, že hlavní dovedností budoucího studentstva by mělo být „umět se učit“. „Když si studenti již od útlého věku začnou vytvářet cíle a mají kolem sebe vrstevníky, kteří jim pomáhají si tyto cíle definovat, vezmou učení do svých rukou.“ Popisuje na druhou stranu také studenty, kteří byli ve škole jedničkáři, ale na univerzitě jsou ztracení, protože jim nikdo neřekne, co mají dělat.


Školu vidí v budoucnosti jako podpůrnou část sítě pro studenty, akcentuje komunitní funkci. „Hlavně žádné přednášení, větší interaktivita i zábava, a to i pro učitele!“ prohlašuje. Cílem je zajistit, aby technologie učitelům pomáhala. A k jakému cíli? Dle něj je to učení na míru a posílení interakce mezi lidmi ve třídě. Anebo ve třídách virtuálních. Vztah školy a technologie však uzavírá krédem: „Kdybych si měl vybrat mezi skvělou technologií a skvělým učitelem, vždy bych si vybral skvělého učitele.“
 
 
Zdroj: Pro časopis Učitelský měsíčník napsal Dominik Lipovský