Žádné mobily ve třídě, nebo žádné třídy?

Koncem minulého roku vyvolal zajímavou diskusi článek Susan Dynarski Žádné laptopy v přednáškových sálech, publikovaný v New York Times, kde čtenáře seznamuje s tím, že svým studentům zakazuje používání notebooků na přednáškách. Argumentovala tím, že počítače jsou fajn, ale na přednáškách nikoli. Pokud si studenti dělají poznámky do svých počítačů, nepřemýšlejí o tématu, nesledují pozorně výklad, ale jen mechanicky zapisují, navíc mohou být rozptylováni notifikacemi ze sociálních sítí, e-mailů atd. Susan Dynarski jednoznačně doporučuje rukou psané poznámky, které si pak studenti mohou skenovat a ukládat ve svých počítačích. Článek vyvolal souhlasný ohlas a v diskusi opět jednou zaznívaly nostalgické vzpomínky typu „za našich časů žádné počítače nebyly, a vystudovali jsme“. Podobné diskuse bohužel často sklouznou do jiné roviny: nepotřebujeme to, zakažme to, dělejme to postaru.

Na článek i na diskusi zajímavě zareagoval Seth Godin (jinak věhlasný autor mnoha publikací o organizačním chování apod.), následující parafrází: „Žádné laptopy v přednáškových sálech? Co tak spíše: žádné přednáškové sály.“ Godin tedy postavil otázku jinak: Skutečně potřebujeme v dnešní době přednášky? Nepostačoval by kvalitní videozáznam přednášky, se kterým by mohli studenti pracovat, zastavovat si jej, přehrávat ho v různých rychlostech a navíc se na přednášku kdykoliv podívat znovu? Ušetřený čas by učitel místo přednášky mohl věnovat diskusím se studenty, konzultacím nebo workshopu na dané téma. Godin si ale klade také otázku, zda někdo vůbec chce se studenty diskutovat, zda někdo chce zvídavé a kritické studenty, nebo zda se spokojíme s přednáškovou „nalejvárnou“.

Celý článek si můžete přečíst na https://www.rizeniskoly.cz/cz/aktuality/zadne-mobily-ve-tride-nebo-zadne-tridy-otevreny-clanek.a-5283.html